Ptačí trus – nepřítel povrchových úprav (část 1)

Ptačí trus – nepřítel povrchových úprav (část 1)

Ptačí trus je nenápadný, ale poměrně nebezpečný agresor, který může významně zkrátit životnost nátěrových systémů.

 

Na první pohled drobnost, nad kterou se možná ani nezamyslíte. Ptačí trus ale představuje pro nátěrové systémy poměrně agresivní zátěž, která může výrazně zkrátit jejich životnost, způsobit degradaci povrchu a v některých případech znamená i nutnost kompletní renovace.

 

Ptačí exkrementy obsahují směs kyselin, enzymů, amoniaku a solí, které společně vytváří chemicky agresivní prostředí. Navíc, na rozdíl od savců, ptáci vylučují trus společně s močí a dusíkaté sloučeniny v ní pak ještě více zvyšují korozní účinky na povrch. V neposlední řadě ptačí trus také zadržuje vlhkost, což podporuje další korozi podkladu. To vše může výrazně poškodit nátěry. Zejména při delším působení.

 

Obsahuje:

  • kyselina močová: může snižovat pH a narušovat pojivo
  • enzymy a bakterie: rozkládají organické látky
  • amoniak a chloridy: urychlují korozi
  • organické zbytky: mohou reagovat s pigmenty nebo plnivem

 

Degradaci nátěru vlivem ptačího trusu výrazně urychluje zvýšená vlhkost.

 

Zkušenost z praxe

U zákazníka jsme řešili opakované poškození nátěru na ocelových konstrukcích v přístavu. Po bližším zkoumání se ukázalo, že oproti původním předpokladům nebyla hlavní příčinou degradace sůl z mořského vzduchu, ale ptačí trus. Konstrukce byla totiž oblíbeným místem pro racky. Řešením bylo nejen zlepšení nátěrového systému (včetně konvertoru), ale i změna plánů údržby.

 

Více o ptačím trusu a nátěrových hmotách se dočtete v DRUHÉ ČÁSTI našeho článku.

TerezaDardova
TerezaDardova